Zápisky...

Poslední kdo zavřel dveře v domě
S naléhavou zprávou
Jak stín když zapadá slunce
Poslední zaštěkání než zavře se branka
Den za dnem se šeří pod tmavá obočí
Svých vlastních nočních trápení
Ještě bych se prošel zahradou
Ale žádnou nemáme

Jakto že...

30.09.2022

Nemám sbaleno a vítr ve vlasech
Jsem okraden o touhu vstát
Zatížen padlým dubem v trsech trav
Ve skvrnách mločích jsem se shlédl tentokrát
Když oba dočkáme se rána
Tak se rozlezem
Trefné tvary mraků a vrána
Budou za nás tiše vzpomínat
Jak chutná zem
Kde jsem se válel já s tebou...

Přitulil se ke žloutnoucímu listu
Když připomnělo se mu cosi nechtěné
Zeptal se nože
Proč krájí tak mrazivě rovně
Když svět je kulatý stůl snídaně s večeří
Přijde v poledne
K hostině živého masa se nedořezal
Ryba půlnoci je už vykrvená

Oběd

30.09.2022

Každý muž je romantik v půl dvanácté.
V prázdných talířích zavěšené oči jen pro tebe.
Příbor je něžné milování.
Na prostírce autogram VŠL vlastní dlaní.
Je oběd má paní.
Chvíle než čas nás sežere.

Žně

30.09.2022

Zcukernatěla pole medových večerů.
Žňovky jsou už zase kyselé,
když loučí mě s tebou.
31.srpna letní lásky si prominou,
že blesky je krájely po třiceti stupních
na snopce do stínu schovaných veder.
Naučily nás čekat ještě pár dní
na konec vystoupení dešťových kapek.
Na ovocné konce suchých vín,
které protečou mojí hlavou....

Cesta

30.09.2022

Máš svý cesty rád
Na značkách je vidět řád
Pořádek lanovek
Neklid rozčepýřených stromů
Pořád ještě jsi člověk
A našel jsi cestu domů.

Choceň

30.09.2022

Sejdeme se v Chocni
S vlak papírem v ruce
Poruchy na drátě
Nálezy popsané ztrátě
Sejdeme se v Chocni
Turisté bez svačiny
Batohy paměti prázdné
Nástupiště na konci dne