Zápisky...

Chudí jsme rozumem
A možná své dny přežijeme
O víc než jedno zapomnění
S přísliby reinkarnace

Voníš mi jako zmoklá slepice,
když sedí na vejcích za červencové plískanice.
Voníš mi po celém těle,
jako bych byl plakátovací plocha
a ty ta reklama na slevy v Lidlu.
Vejce velikosti M.
A já bych si nejraději lehl na zem.
Ne, do obchodu nepůjdu!
Dnes vystačím si suchým rohlíkem.
I maminka to říkala, že mám jít spát....

Za stolem, kde servíruji si čaj,
letokruhy zvýrazněly ohmatáním.
Roky ve stýskavé tváři.
Dobrovolně padám k zemi,
když naléháš, abych dával pozor.
Čaje hlt, který se neudržel za okraji.
A k tomu všemu mi odstává ruka,
chce něco obejmout a uchopit.
Prázdnota uvnitř ucha na konvici.
Pevně mě svírej v dlani a vypij až na dno....

Břízka ševelí s větrem.
Dva milenci
ještě si pár otázek odpoví.
V nahé větvi pozdního odpoledne
vzhlédnou spolu k nebi.
Tam bílé chomáčky vzdychají.
To pozemské toulání.

Jako komínem vznese se.
Zůstane jen ten vítr.
Stříbrný pocit,
který zachvívá na zátylku.
Otlačky na kůži stínem listí.
Zvedneš se až za chvíli....

Vržeš v parketách tak strašně neobyvatelná
Nakažení steskem
Vybrečíme se záclonou skrytým oknem
Ven na polámané prsty zkřehlých večerů
Jsi chladná a bezostyšně trousíš pyl
Než vypučí listí tvých nálad
Skryjeme se tu všichni rozvětvení mezi tvoje prsy
A vrostlí do hlíny
Budeme zas podlahou a stíny za záclonou

Karle, pij čaj!
Pij. Pij!
Piji.
Viléme, teplý.

Když bylo poledne přelivem z brusinek,
pečený hermelín v hrudi se mi roztekl.
Pohladil jsem tě po zádech,
strnula jsi slovy mých prstů a dlaně.