Zápisky...

S ránem plných plic
dýchá to svoje nadšení.
S polednem růžových líc
prostydí se k neutišení.

Nebylo to lehké
se podívat,
oči jak vítr
těkavé.

Když šel
a slunce svitlo mezi stromy.
Z čel upocených
a ruk studených
podal kus svých duší
a těl.

slova plynou,
jazyk se motá,
srdce na talíři,
Za rty můžu já.
pocity hynou,
myšlenka už krotká
a sny rozvíří...

Lásky jedné plavovlásky;
za úsměvem rtů
a odleskem očí.
Kdo ti na to skočí?
Ptám se stů
lidí uzavírajíc sázky.

Proč jsem tady a ne tam kde je mne třeba?
Pleť vápnem bělenou hadrem ze zdi setřela!
Ten závan oken otevřených, kde oběd vaří se;
Stůj! Jak policajt u přechodu.

Tráva polehla
tíhou slunce paprsků.
Od levého břehu
volá,
že už fouká.