Hlad
Kodrcam se jak list
Knihy v roztřesených rukou
Dojetí ze žlutého světla žárovek
Svítících tmou
Kodrcam se jak list
Knihy v roztřesených rukou
Dojetí ze žlutého světla žárovek
Svítících tmou
Za oknem povislé vnady tmy
V kraji plném střepů a děr
Udávajících mi směr
Ještě chvíli půjdu ti naproti
Než rozední se hlavy lamp
A rozum jim zhasne
Užaslý z tváří opilců
Ještě chvíli tě chci potkávat
Jako záclony v oknech
Mých výhledů
Strmím jak útes
Zbitý vlnami
Černý sluncem
Sedim zavěšený v přívěšku
Na tvém hladkém krku
Přišel jsem k tomu stejně slepě
Jako k těm Stradivarkám na stěně
Naštěstí štěkají jak štěně
A tak si hraji s řetízkem
Chvíli než se utáhne okolo
Je to melodické jako křídla holubů
Samé tesklivé vrků
A náměstí je už zase plné slunce a lidí...
Za skřípáním schodů
Hledám moji duši tu zlomenou nohu
O holi starcově dovzdychám
Se k tobě
Jen sejít se v hrobě
Nebo se pověsit obrázku
Malovaný na jedné tlusté skobě
Jsem jen kus střepu
A válím se na třetím schodu
Vychladlý jak úplněk
Za skřípáním schodů
Zamrzám a vidět se odraz ...
Nový rok
Krok sun krok
Je cesta k odpuštění
Pro ty co se cítí vypuštění
Trochu předsevzetí na dlaň
Hrstička ptačího zobu zaň
A svět se točí
Slunci z očí
Zatímco u kandelábru se psi
Hádají o ohňostroj nebo mít sepsi
Cesty boží
Nás jednou složí
Chtěl jsem holku
Co se svléká
Za oknem vnímat
Její chlad a její žízeň
Vědět čeho se leká
Postavil bych na stůl láhev
A ztlumil tu píseň
Která i mě lehká přijde
Už neodejdu zítra
Naše budou příští jitra