Podzim

Den se obrací na druhy bok.
Červánků ruka mu pohrozí. Jdi spát.
Strakám zablesklo se v oku.
V slze, že podzim už je tu.
Všechno chlad kosí svým pohledem.
Vítr, který mu dělal ještě včera bratra,
osaměl na strništi.
Hůry ve stodolách se nadýmají,
když večer hladově smáčí kus ztvrdlého chleba.
A zbyde jen kůrka podobná na babiččiny tváře.