List z lípy

List lípy sám sebe po zemi honí,
v blízkém jezeře se vykoupal.
Píseň v uších, ten zvuk větru, mi zní.
Voda studí, loďku jsem rozhoupal.

List z lípy nese si v náruči
kus ledu z vody jezerní.
Možná ho to naučí,
že častěji jsou ti mizerní.

Ještě jeden do vody padl,
jak konejšivé loďky houpnutí,
zlehka. Pár minut mi ukradl.
Zloději, větře, chystej se k usnutí.

Poslední list mi zůstal
ve větvích. Na jezeře loď.
Je ticho, vítr ustal.
Nezmrzej, nestůj a choď.